Pětka se zapojuje do pomoc při povodních jak to je jde. V Městské knihovně se zúčastnili vynášení knih zeskladů Muflon, Drak, Slon. Medik, Gilmi, Hřib, Tygr a Drak (Charlie a Matěj? není potvrzeno) zas pomáhali při organizaci MHD a zde jsou fotografie Tygra z nočních plnění pytlů s pískem, kde byli i Drak, Upír a Muflon. Na konci příspěvku pak můžete vidět video z krizového centra, kde Šošon spolu s dalšími skauty koordinuje pomoc v celé republice centrálne. (Pokračování textu…)

Skokan navazoval ještě na úplně první příspěvek, ale bohužel se k nám dostal se zpožděním. Je nicméně na něj možné navázat a rozvinout jej a to tak, že kdo není v rozpisu, můžete kontaktovat Šošona a domluvit se.

Krokovi muži byli v přesile a očekávali, že se Vendové nebudou příliš bránit a radši se vzdají, proto je překvapil silný odpor, který se proti nim zdvihl. Stáhli se a připravili se na nový, zuřivější útok. Avšak když vyrazili, otevřela se v hradbách brána, která tak přesně zapadala do zbytku hradeb, že si jí předtím nikdo nevšiml, a z ní se vyřítili těžkooděnci, těsně následovaní jezdci na koních a lukostřelci. Rázem nikdo z Krokových mužů nevěděl, co se děje. Strhla      se mela.

Krokovi muži s bojovými sekyrami a širokými meči neměli žádné štíty a tak jich hned první salva šípů dobrý tucet pobila. V té chvíli si všichni uvědomili, že nemají nejmenší šanci vyhrát, a že teď mají poslední možnost k útěku. Jenže Vendové si to také uvědomovali, a tak už před hodnou chvílí vyslali skupinku asi dvaceti lehkooděnců k lodím, s rozkazem zničit je.

Takže když se Krokovi muži probili až k lodím, zjistili, že všechny, až na tu nemenší, lehly popelem! Vrhli se tedy aspoň k té poslední, vida v ní svou naději na záchranu. Jenže když přijeli na třech lodích, na jednu se samo sebou nemohli všichni vejít. Asi tucet se jich už nevešlo na palubu. Když tedy opozdilci přiběhli na pláž, viděli jen, jak se jejich poslední a jediná loď vzdaluje k obzoru. Tehdy se ozval onen mladý hlas: „…

Charlieho alternativní pokračování. A Hřibův navazující díl.

Krok se bleskurychle skrčil a šíp mu jen těsně minul jeho hlavu. Krok se musel rychle rozmyslet, co udělat, aby nepřišel o více mužů. Po malé chvilce zakřičel: „Rychle se schovejte! Za domy, za cokoliv!”

Když se jeho muži schovali, musel se rozhodnout, co udělat dál. V tu si vzpomněl na jednoduchou obranu proti šípům. Už jednou se s tímto problémem setkal. To měl, ale u sebe štít. Teď tady žádné štíty nebyly, byly tu však víka od košů nebo jiné věci, které by řešily tento problém.

Panovala zde vřava  a proto Krok musel zakřičet z plných plic, aby ho muži slyšeli. Křičel: „Každý popadněte něco, za co se schováte! Víka od košů! Vyvrácené dveře! Cokoliv a útok!!! Nebojte se jich dokud jste schovaní nemohou vás zasáhnout!”

Po tom, co si každý sehnal něco, za co se mohl schovat, zahájili útok na lučišníky. Lučišníci byli na schované Vikingy krátcí. To však nevěděli, že druhá skupina jde zezadu.

Boj mezi lučišníky a Vikingy byl velmi krátký. To však jen prolomili obranu, teď si budou muset pospíšit, aby stihli vydrancovat zbytek města dříve než se obyvatelé stihnou zabarikádovat ještě více než jsou. Krok rozdělil Vikingy na více malých skupinek, tak aby v každé skupince bylo nejméně pět mužů.

Náhle se ozval hrdelný výkřik a každá družina se vydala jiným směrem do města. Krokova družina se vydala do kasáren. Když tam přiběhli vojáci byli již připraveni. Vikingové se schovali za „štíty“. Uslyšeli zadrnčení tětiv a ucítili, jak se šípy zabodávají do „štítů“. Náhle však ucítili velký nárůst teploty na ruce, ve které měli „štít“. V tu chvíli si Krok uvědomil, že používají zapálené šípy.

Co teď? Kam se schovat?

Krok rychle zakřičel… (Pokračování textu…)

Zrzavý Orm 2

„Zatracená práce,“ ulevil si Krok a pozvedl své válečné kladivo. Mezi svými bratry si před dávnou dobou vytrpěl drahnou řadu žertíků právě kvůli neobvyklé zbrani. Krok však na ni nedal dopustit, získal ji na nezapomenutelné výpravě, v mnoha ohledech. Jediná pořádná a povedená výprava – nebýt potíží na konci, mohl být náčelníkem o pět let dříve … „Ach bože, Asgaute, jak já tě nenávidím,“ zaklel po tisící náčelník. Bezděky pohladil pevnou násadu kladiva. Kdyby nástroje uměly mluvit, bylo by kladivo zuřivě zavrnělo – vždyť právě o jeho čelo Asgaut zemřel … Alespoň si to Krok myslel. (Pokračování textu…)

Níže jsou rozepsané výsledky nedělního Letenského poháru. Můžete si prohlédnout jak celkové pořadí, tak pořadí v jednotlivých věkových kategoriích a pořadí družin. Gratulujeme vítězům a všem ostatním k výtečným výsledkům. Fotky z akce jsou k vidění v galerii. Na viděnou zase za rok!

(Pokračování textu…)

Protože napoprvé se nám psaní příběhu úplně nepodařilo rozjet, deadliny pro odevzdávání jsme trochu pozměnili. Navíc se v pořadí od druhého člověka budou psát příběhy dva, podle rozpisu níže.

První díl

Zrzavý OrmVe čtyřicátém roce panování krále Haralda Modrozuba, o šest letních období dříve, nežli se jomští Vikingové vydali na válečnou výpravu do Norska, vyrazily tři lodi z Listeru s novými plachtami a s početnou posádkou a zamířily k jihu, aby plenily mezi Vendy. (Pokračování textu…)

Charlie dostal za tento příspěvek 13 bodů.

Humorný román, psaný pro tehdejší dobu specifickým stylem, kdy se děj přespříliš nehýbe a namísto toho je kniha protkaná odbočkami; obvykle autor předává dál své zkušenosti, nebo vtipně komentuje situaci. V případě tohoto románu jde o obojí – neb Jerome naplnil knihu vskutku chytrým a trefným humorem, o kterém čtenář, jen co se dosměje, rád popřemýšlí.

IMGP3897 (Pokračování textu…)

Se zpožděním ještě jedna várka světelných fotek z hor, tentokrát z dílny Bradyho, Paviána a Sambuse.

První část od Foxe, Jiskry, Trfela (a Slona) zde.

Tma_09 (Pokračování textu…)

Doporučená kniha: aneb jsme drsňáci, kteří jezdí do hor.

Zdroj fotografie: https://www.jankopka.cz/na-sneznem-kole-proti-psim-sprezenim-2011
Zdroj fotografie: https://www.jankopka.cz/na-sneznem-kole-proti-psim-sprezenim-2011

Naše civilizace (doktoři, elektrárny, domovy, rodiče…) vytváří pro nás relativní bezpečí a chrání nás…nebo spíše izoluje od té úžasné přírody, za kterou nejen jezdíme na výpravy?
Příroda je mnohdy velmi drsná a dokáží v ní přežít jen ti nejzdatnější. Na horách jsme vyzkoušeli přežít celý týden bez elektřiny, kdy venku padal sníh a venku bylo pod nulou. Také jsme si vyzkoušeli, při jedné hře inspirované závody přes Aljašku, pár drsných momentů vyvolanými počasím, s kterými se nejlépe vypořádal kupodivu Jambo a pak Sambus, oproti jiným zkušenějším harcovníkům.

(Pokračování textu…)

Výsledky kreslení foťákem skupiny Foxe, Jiskry a Trfela (později se přidal Slon).

IMGP2731

(Pokračování textu…)

PF od sedmičky, které nám poslala před novým rokem.

(Pokračování textu…)

Den, o kterém teď píšu, byl na svou dobu všední. Oblohou nad Židovskými pecemi táhla hejna draků. Byl podzim, krátce po začátku školního roku. Někde jsem četl, že kluci jsou nejaktivnější právě na jaře. Chyba! Ten, kdo to psal, zapomněl, že byl taky kluk. Nejaktivnější jsou kluci na podzim. Právě v té době, o které bude řeč.
Dva kluci tehdy draky nepouštěli. Možná, že je neuměli postavit, možná je neuměli postavit ani jejich tatínkové, protože lepení draků je téměř výsadou otců. Vylezli si na mohutnou vrbu, kolem které jsem už jako kluk chodil také já. Párkrát jsem na ni také vylezl. Naposled, když jsem tam šplhal za těmi kluky, kteří tam vylezli toho odpoledne. Jmenovali se Luděk Kočvara a Jirka Zlenický.
Zeptal jsem se jich, jestli by nechtěli chodit do oddílu, o němž jsem jim ve větvích vrby vyprávěl. Byla to vlastně drzost, protože žádný oddíl ještě neexistoval. Vzpomínal jsem vlastně na svá léta prožitá v Jestřábově Dvojce.
Chtěli do toho oddílu chodit. Já také. Tak jsme byli tři. A historie Pětky začala tím pádem na vrbě, v dolní části Židovských pecí.
Čtvrtým členem byl Balů. Potkal jsem ho v Nitranské ulici, před klubovnou Bobrova oddílu, kam se šel přihlásit. Já jsem tam zase šel říci Bobrovi, že klubovnu, kterou pro náš, ještě nezřízený oddíl, sehnal, beru, že se mi líbí. Byla v Krkonošské ulici 13.
Pršelo, Balů byl promáčený a já také. Krom toho mě ten den bolely hrozně zuby. Přesto jsem nedokázal odolat pokušení a pozval Balůa do sklepní místnosti, odkud jsem právě přišel, abych se mu pochlubil, kde bude mít náš oddíl klubovnu. Bylo pro Pětku velkým štěstím, že si Balů nedodal odvahy a nevstoupil do klubovny Bobrova oddílu, protože pak by viděl opravdovou klubovnu s krbem, totemem a všemi těmi věcmi, které ke klubovně patří. Byl by s největší pravděpodobností pro Pětku ztracen.